Do podzimní části mistrovských soutěží ročníku 1993/94 nastoupila naše družstva pod názvem SK Žeravice. Název klubu byl změněn s ohledem na uzavření přerovského závodu LIAZ a následné přerušení spolupráce mezi touto firmou a naším klubem.
Rok 1994 byl provázen finančními těžkostmi, vzniklými z důvodu přechodu celé naší společnosti na zcela odlišný systém hospodaření. I přes tyto opravdu složité ekonomické podmínky se našemu sportovnímu klubu podařilo zabezpečit sportovní činnost na dobré úrovni.
Největšího úspěchu dosáhlo družstvo I. ligy mužů, kterému se podařilo obhájit mistrovský titul přeborníka České republiky poosmé v řadě za sebou. K dalším úspěchům lze přiřadit umístění „B“ družstva mužů, které obsadilo 1. místo ve skupině „B“ oblastního přeboru. Tímto výsledkem se probojovalo do kvalifikace o postup do II. ligy, kterou sehrálo s vítězem skupiny „A“ oblastního přeboru, družstvem Pustějova. Po domácí výhře v poměru 17 : 14 družstvo prohrálo v Pustějově 19 : 14 a do II. ligy nepostoupilo. Ostatní družstva klubu, zejména pak žákovská se nedokázala prosadit a většinou obsazovala nepostupová 3. místa v oblastním přeboru. Podzim 1994 byl ve znamení poklesu výkonnosti ligového družstva, který vyústil v 5. místo.
Velmi nevydařený byl pro národní házenou v Žeravicích rok 1995. Mládežnická družstva obsadila shodně poslední místa ve svých mistrovských soutěžích a ani družstvu I. ligy mužů se nepodařila obhajoba mistrovského titulu. Pouze družstvo „B“ mužů zvítězilo v oblastním přeboru skupiny „B“ a sehrálo kvalifikaci o postup do II. ligy s celkem Studénky „B“. Soupeře však nedokázalo porazit ani v jednom z utkání. Dobrého výsledku dosáhlo družstvo žen, které zvítězilo v krajském přeboru své kategorie.
O poznání lépe si náš klub vedl v roce 1996. Po letech půstu jsme zaznamenali úspěch mladších žáků, kteří na Poháru mládeže ČR v Novém Městě nad Metují vybojovali pod vedením Jaroslava Staňka 2. místo. V hodnocení nejlepších hráčů turnaje zaznamenali naši hráči rovněž výrazný úspěch, když nejlepším brankářem byl vyhodnocen Jan Masařík, nejlepším obráncem Marián Ludvík a nejlepším útočníkem Ladislav Černošek.
Po roční pauze „A“ družstvo mužů vrátilo do Žeravic ligový primát a stalo se již v pořadí podeváté Mistrem ČR, čímž vyrovnalo v počtu prvenství kdysi legendární Přeštice. Našemu klubu tak svitla naděje na překonání tohoto historického rekordu a podle věkového složení družstva se zdálo, že dosažení této mety není nemožné. Navíc bylo družstvo posíleno o reprezentačního obránce Zdeňka Filípka, který k nám přestoupil z Ostopovic.
Nepovedlo se však hned v následujícím roce 1997. Družstvo mělo na jaře nevýrazný herní projev, na kterém se projevilo i tragické úmrtí našeho brankáře Josefa Zapletala. Hráči se po letech úspěchu jen těžce motivovali k dalšímu tréninku, družstvu chyběla bojovnost a chuť vítězit. V ligovém ročníku 1996/97 skončilo družstvo na 2. místě, což ale nelze považovat za neúspěch.
Z výsledků ostatních družstev stojí za zmínku 2. místo mladších žáků v Poháru mládeže ČR, hraném ve Veselí n./M. a rovněž účast mužů „B“ v kvalifikaci o postup do II. ligy, ve které se však družstvo neprosadilo.
Očekávaný historický úspěch přinesl rok 1998, kdy se našemu prvoligovému družstvu mužů podařilo získat 10. titul Přeborníka České republiky. Od tohoto okamžiku se můžeme právem pyšnit označením „nejúspěšnější klub v historii národní házené“, co do počtu získaných mistrovských titulů. Tohoto cíle, jenž byl pro hráče v posledních letech velkou motivací, bylo dosaženo díky poctivému přístupu a obětavé práci hráčů, trenérů a také vedení klubu, které stále vytvářelo skvělé podmínky pro dosahování dalších a dalších úspěchů.
Historického úspěchu dosáhlo družstvo ve složení: brankáři Waldemar Matuška, Eduard Březík, Ladislav Kašpárek, Stanislav Kašpárek, Ladislav Rodek, Zdeněk Filípek, Jiří Zubík, Petr Uvíra, Zdeněk Uvíra, Jiří Furman, Radek Čechák a Pavel Bajer. Trenérem družstva byl pan František Konopčík a p. Josef Vychodil, masérem p. Stanislav Čechák.
K úspěchům mužů se připojila i žákovská družstva. Mladší žáci v Poháru mládeže ČR v Raspenavě vybojovali 2. místo a starší žáci rovněž v tomto poháru skončili na domácím hřišti třetí. Také družstvo starších žákyní se probojovalo na Pohár mládeže ČR do Chomutova, kde obsadilo 4. místo.
Historického úspěchu mužů v roce 1998 využili k zakončení své hráčské kariéry útočníci Jiří Zubík a Petr Uvíra. Pomyslnou štafetu převzali mladší hráči a hned v následujícím roce 1999 dokázali opět ligu vyhrát, když na jaře ztratili pouze dva body za dvě remízy s celky Studénky a Staré Vsi. n/O. Také mládež si vedla poměrně dobře, a to především zásluhou mladších a starších žáků. Mladší obsadili ve finále Oblastního přeboru v Oseku 2. místo a stejného umístění dosáhli v Poháru mládeže ve Staré Vsi. Zde jsme s výjimkou postu brankáře zcela ovládli individuální hodnocení hráčů, když se nejlepším obráncem stal Michal Zedek, útočníkem Lukáš Černošek a střelcem Adam Chromčík. Starší žáci hráli finále Oblastního přeboru ve Staré Vsi a obsadili v něm 2. místo. V Poháru mládeže ČR této kategorie, hraném také ve Staré Vsi n/O., již družstvo pod vedením Jaroslava Staňka jednoznačně kralovalo a bez zaváhání zvítězilo.
Také v roce 2000 jsme ovládli mužskou ligovou házenou a po zásluze jsme nejvyšší soutěž již podvanácté vyhráli. Po úspěšném zakončení ligové sezóny 1999/2000 se s družstvem loučí brankář Eduard Březík a především jeho dlouholetý trenér Josef Vychodil. Novým mužem u kormidla našeho prvního družstva se stává Emanuel Machač, do branky jsme na hostování získali Petra Bradu z Kokor.
Méně potěšitelný je fakt, že v tomto roce poněkud stagnuje házená mládežnická. Jediným úspěchem bylo 3. místo starších žáků v Poháru mládeže ČR, který pořádaly Nýřany. Ostatní týmy se ve svých mistrovských soutěžích podávaly pouze průměrné výkony a do finále oblastního přeboru se neprobojovaly.
O poznání hůře dopadl z hlediska dosažených sportovních úspěchů rok 2001. Z mládeže se do finále oblastního přeboru podařilo probojovat pouze starším žákům, kteří však ve Svinově nenaplnili očekávání a bez zisku bodu skončili na posledním 4. místě.
Ligové družstvo střídalo dobré výkony se slabšími, což se odrazilo v konečném umístění, kdy obsadilo 3. místo. Přestože se obhajoba titulu nezdařila, nelze zisk bronzových medailí považovat za neúspěch. Družstvo mužů bylo v létě doplněno o dva mladé hráče. Vlastního odchovance Ladislava Černoška a hráče handbalových Dřevohostic Lukáše Haubelta
V roce 2002 omlazené družstvo vybojovalo Žeravicím zpět ligový primát, když získalo v pořadí již 13. titul Mistra ČR. Za tímto skvělým výsledkem stály především výborné výkony v jarní části, kdy jsme z 22 možných bodů získali 20. Jedinou porážku jsme utrpěli ve Stupně, a to v poměru 9 : 11.
V tomto roce byla založena nová tradice v podobě rodinného turnaje smíšených družstev, jehož 1. ročník se konal v červenci. V turnaji startovalo sedm družstev a díky setkání několika hráčských generací na hřišti i mimo něj měl jedinečnou atmosféru.
Za úspěch, i když ne sportovní, lze jistě považovat také provedenou rekonstrukci hřiště, v rámci níž došlo rovněž v roce 2002 k výměně části umělého povrchu NISAPLAT, nátěru hlavní i vedlejších tribun a generální opravě koupelen v prostorách tribuny. Mimořádně finančně náročná byla také výměna umělého povrchu ve sportovní hale, nutného především pro její komerční využití.
V roce 2003 oslavil náš klub své šedesátiny. Velkolepá oslava se konala v našem sportovním areálu a zahrnovala slavnostní schůzi s občerstvením a odpoledne pak sportovní část v podobě 2. ročníku rodinného turnaje. Pozvání na oslavy přijalo přibližně 120 bývalých i současných dospělých členů, kteří vytvořili neopakovatelnou atmosféru. Zvlášť ceněná byla účast průkopníků národní házené v Žeravicích.
V tomto roce obsadilo družstvo mužů pěkné druhé místo a opět se stalo nejúspěšnějším kolektivem klubu. Na první Čakovice ztratilo pouhé dva body a do posledního utkání bylo ve hře o titul. Po třech letech bez mládežnického úspěchu se k naší radosti dokázalo prosadit družstvo mladších žáků, které se ve finále Oblastního přeboru v Rokytnici umístilo na druhém místě a zajistilo si tak účast na Poháru mládeže ČR v Chomutově. Také tam se neztratilo a s jedinou nejtěsnější porážkou v poměru 13 : 14 s pozdějším vítězem turnaje celkem Opatovic n/L. obsadilo hezké druhé místo.
Rok 2004 přinesl neodvratitelný pokles výkonnosti prvoligového celku, kdy družstvo skončilo na 7. místě. Nejúspěšnějším celkem klubu bylo opět družstvo mladších žáků, které si počínalo úspěšně jak v zimní halové sezoně, kdy obsadilo 2. místo na Halovém mistrovství ČR v Chomutově, tak i na Poháru mládeže ČR v Přešticích, kde dokázalo bez jediného zaváhání zvítězit. Škoda jen, že se v utkáních play – off nedokázalo prosadit přes celek Rokytnice na Mistrovství ČR. Nesporným úspěchem roku 2004 byla účast devíti družstev v mistrovských soutěžích, z toho čtyřech mládežnických, dvou dorosteneckých a tří družstev dospělých. K tomuto přispěla i spolupráce klubu s přerovskou ZŠ Svisle. Novinkou bylo také prázdninové pětidenní soustředění mládeže v našem sportovním areálu, jehož se zúčastnilo přibližně 40 mladších a starších žáků a žákyní. Jeho cílem bylo především odstartovat přípravu na nadcházející mistrovské soutěže a stmelit hráčský i trenérský kolektiv.

Následující rok 2005 se nesl v duchu oslav 100. výročí vzniku národní házené. Ty celorepublikové se konaly na přelomu dubna a května v Chomutově. V rámci těchto oslav byl sehrán i turnaj starých gard, a to celkem ve třech věkových kategoriích. Náš klub reprezentovalo jedno družstvo v nejmladší kategorii do 38 let a počínalo si tak jak bylo v době své největší slávy zvyklé, tj. zvítězilo suverénním způsobem nejen v základní skupině, ale i ve finálovém utkání s celkem Rokytnice. Na tomto skvělém úspěchu se podíleli tito hráči: brankář Eduard Březík, obránci: Petr Blaťák, Antonín Černošek, Jaroslav Černošek, Pavel Metelka a Pavel Zubík, útočníci Blahoslav Baran, Emanuel Machač, Stanislav Sobotka a Jiří Zubík. Trenérem družstva byla osoba nejvíce povolaná, a to zasloužilý trenér pan Josef Vychodil.
V roce 2005 se 1. liga národní házená hrála poprvé ve své historii systémem play – off. Ani tento systém ale nepřinesl našemu družstvu úspěch. Po 7. místě v základní části nedokázalo ani přes posílení útočníkem Horákem z Kokor a hráči 1. NH Brno Holáskem, Filípkem a Petrem v semifinále postoupit přes celek Krčína a z bojů o medaile tak záhy vypadlo.
Naopak velmi úspěšně si počínalo družstvo žen. V červnu se zúčastnilo kvalifikace o postup do 1. ligy, která se konala na našem hřišti. V ní dokázalo plně využít výhody domácího prostředí a společně se Studénkou postoupilo z druhého místa do nejvyšší ženské soutěže. Na tomto průlomovém úspěchu ženské házené se podílely tyto hráčky: brankářky Zuzana Přikrylová a Lenka Sýkorová, obránkyně Lenka Kubisová, Renata Kubisová, Kateřina Kubisová, Jitka Kučerová a Petra Pavlů a útočnice Kateřina Bajerová, Pavlína Metelková, Gabriela Machačová, Vendula Ostrčilová, Denisa Roháčová a Dagmar Štymplová. Trenérem družstva byl Ladislav Rodek.

V roce 2006 se náš klub po dlouhých letech konečně dočkal výrazného mládežnického úspěchu. Stalo se tak zásluhou družstva mladších žáků, které nejprve v březnu získalo titul Halového mistra ČR a poté v červnu na domácím hřišti titul Mistra ČR 2006 své kategorie. Družstvo v celém průběhu sezony nepoznalo hořkost porážky a zcela po zásluze pro náš klub získalo jubilejní 20. titul Mistra ČR. Na tomto úspěchu se podíleli tito hráci: Brankář: Martin Matuška, obránci: Jakub Daněk, Toan Le Nguyen, Dominik Přeslička, Adam Sprušil, Jaroslav Šmíd, Michal Špalek a Marek Zubík, útočníci Milan Janeček 1, Radek Kašpárek 9, Stanislav Kašpárek 18, Tomáš Mikeska 4, Martin Škařupa 3 a Jiří Zubík 46. Trenér: Jiří Zubík st., vedoucí družstva Jaroslav Šmíd st. Také v individuálním hodnocení hráčů jsme měli zastoupení. Martin Matuška se stal nejlepším brankářem a Jiří Zubík se 46 brankami nejlepším střelcem turnaje.
Zlepšenou výkonnost v roce 2006 prokázala také ostatní mládežnická družstva. Mladší žákyně se dokonce probojovaly na Pohár ČR do Staré Vsi n/O., kde sice obsadily 6. místo, ale vzhledem k věkovému složení družstva jsou předváděné výkony příslibem do budoucna.
Naopak neúspěšně skončila premiérová účast družstva žen v nejvyšší soutěži, když skončilo na posledním 12. místě. V průběhu sezony bylo mnohým vyrovnaným soupeřem, ale doplácelo na nezkušenost a četná zranění, která družstvo provázela v jarní části.
Družstvo mužů zakončilo základní část nejvyšší soutěže na 7. místě a soupeřem pro 1. kolo play - off nám byl celek Nýřan. S tímto soupeřem, přestože byl jasným favoritem, se dokázalo vypořádat a po vítězství 17 : 12 na domácí půdě a remíze 13 : 13 v Nýřanech postoupilo do semifinále. V něm se střetlo s Krčínem. Po domácím vítězství 15 : 14 družstvo podlehlo v Krčíně 14 : 17 a zůstalo tak před branami finále. V boji o třetí místo pak podlehlo Brnu 18 : 20 a 14 : 23 a obsadilo konečné 4. místo, které bylo pro družstvo na samé hraně jeho maxima.
V roce 2007 se opět nejlépe vedlo družsvu mladších žáků, které i po odchodu několika hráčů základní sestavy pokračovalo ve vítězném tažení. Nejprve získalo titul Halového mistra ČR v Žatci a poté i titul Mistra ČR v Brně, kde své soupeře přehrávalo rozdílem třídy. Na zisku v celkovém pořadí již 21. mistrovského titulu našeho klubu se podíleli tito hráči: brankáři Martin Matuška ( nejlepší brankář ) a Petr Ogurčák, obránci Marek Černošek, Jakub Daněk, Jakub Mikeska, Toan Le Nguyen, Dominik Přeslička, Adam Sprušil a Filip Suchánek a útočníci Milan Janeček 15 br., Stanislav Kašpárek ( nejlepší útočník ) 41 br., Josef Kubis, Tomáš Mikeska 29 br. a Adam Špalek 1 br. Trenérem byl Jiří Zubík, asistentem Stanislav Kašpárek st. a vedoucím družstva Jaroslav Šmíd.
Také mladší žákyně navázaly na loňské zlepšené výsledky a po jednoznačném vítězství v oblastním přeboru se nominovaly se na domácí Mistrovství ČR. V něm sice obsadily nepopulární 4. příčku, ale jejich stoupající výkonnost je příslibem do budoucna.
Neztratili se ani starší žáci, kteří si druhým místem v oblasti vybojovali právo účasti na Poháru ČR na hřišti Spojů Praha a v tomto druhém nejvýznamnějším klání dokázali zvítězit.
Mírného zklamání jsme se dočkali od družstva žen, které po suverénním vítězství v oblastním přeboru odmítlo účast v kvalifikaci o I. ligu a protože se ani na druhý pokus nepodařilo zavést 2. ligu žen, setrvá i nadále v této soutěži.
Nejsledovanější družstvo mužů v sezoně 2006/2007 do posledního kola bojovalo o osmou příčku a ní spojenou účast v nadstavbové části play-off. To se nakonec podařilo, nicméně záhy bylo vyřazeno suverénním vítězem základní části družstvem 1. NH Brno, byť po vyrovnaných bojích a výsledcích 13: 11 ( doma ) a 8 : 14 v Brně.

V zimních měsících roku 2008 se začalo hovořit o přechodu klubu na handbal a zřejmě i touto skutečností byly poznamenány výsledky jednotlivých družstev. Nejvíce se dařilo žactvu. Mladší žáci zvítězili na Zimním halovém poháru ČR v Brně, starší žáci obhájili prvenství na Poháru ČR, který se tento rok hrál ve Stupně a mladší žákyně skončily na Mistrovství ČR druhé za domácími Příchovicemi. Družstvo žen skončilo suverénně první v oblastním přeboru, muži v nejvyšší soutěži až devátí. Historicky poslední prvoligové utkání mužů našeho klubu se odehrálo 25. května 2008 na našem hřišti. V dramatickém zápase jsme hostili Plzeň-Újezd a zvítězili v něm 18 : 17.

6. června 2008 bylo na Mimořádné valné hromadě definitívně rozhodnuto o vystoupení klubu ze Svazu národní házené a přihlášení do Českého svazu házené, tedy handbalu. Tímto krokem klub uzavřel 65-ti letou historii, spojenou s národní házenou. Rozhodnutí to nebylo lehké, ale dle našeho přesvědčení nezbytné. Národní házená dle našeho mínění zaspala dobu, nedokázala využít porevoluční vlasteneckou euforii společnosti a postupně se pro mladé lidi stala neatraktivní. Náš klub vlastně jen napodobil mnoho oddílů a klubů, které v minulosti stejnou změnou prošly. Některé z nich jsou dnes úspěšné, jiné méně, ale dle zjištěných informací většině z nich změna prospěla. Snad tedy prospěje našemu klubu a zejména naší mládeži!!!