Utkání v Uherském Hradišti pohřbilo naši teoretickou naději na zisk čestného bodu v podzimní části Středomoravké ligy sezony 2011/2012. Co na tom, že jsme nesehráli vůbec špatnou partii, co na tom, že jsme ještě ve 49. minutě vedli 26 : 24. Závěr jsme si opět díky hrubým chybám, nezkušenosti a rychle ubývajícím silám nechali utéci a veškeré vynaložené úsilí přišlo vniveč.

Z důvodů povinnosti sehrát listopadová utkání v hale bylo po dohodě klubů vyměněno pořadatelství, nehrálo se tedy na našem hřišti, nýbrž na palubovce soupeře. Za tento vstřícný krok dodatečně ještě jednou činovníkům i hráčům Litovle děkujeme. Tímto ale pro nás bohužel vstřícnost hostitele skončila. Domácí na nás totiž vlétli pěkně zostra a skórovali ještě dřív, než jsme stačili zformovat obranu. Tento herní styl jsme sice před utkáním očekávali, trvalo nám ale několik minut, než jsme úvodní nápor alespoň přibrzdili.

Do Luhačovic jsme opět odjížděli s torzem družstva. Zástup čtyř zraněných a tří pracovně zaneprázdněných hráčů rozšířil Petr Nuc, jemuž byla v sobotním utkání II. ligy udělena přímá červená karta a odebrán hráčský průkaz. I přesto mělo utkání dvou dosud nebodujících celků přinést vyrovnaný boj, ale především zásluhou našeho špatného výkonu nepřineslo! Naše družstvo začalo ztrácet hned po úvodním hvizdu a pouze dvakrát dokázalo snížit na rozdíl jediné branky ( 3 : 2 a 11 : 10).

V Dřevohosticích jsme dosud nikdy nedokázali bodovat a nejinak tomu bylo i tentokrát. Domácí na nás vlétli z ostra - 2. minuta 2 : 0. Pak se ale jejich brankostroj značně přibrzdil a my jsme až do 26. minuty dokázali držet krok - 7 : 7. Povolili jsme až v závěrečných minitách první půle, kdy dřevohostičtí odskočili na 10 : 7. Ještě asi 8 minut druhého poločasu jsme bojovali o výsledek (14 : 10), poté jsme ale spíše začali navyšovat počet diváků na utkání přítomných.

Poslední domácí utkání podzimu hrané za velmi sychravého počasí rozhodně nemohlo rozehřát hrstku přítomných diváků. Ti viděli odevzdaný výkon našeho družstva, které jako by se již dopředu smířilo s porážkou. V celém průběhu zápasu rezignovalo především na obrannou činnost, což hosté v poklidném tempu trestali. Zhruba v polovině první půle zlínští odskočili na rozdíl čtyř branek a protože to naši hráči v poklidu akceptovali, do poločasu se tento náskok ještě o branku zvýšil. Ani po změně stran se náš výkon nezlepšil.

K těžkému zápasu na půdě Senice na Hané jsme nastupovali se záměrem aktivně a důrazně bránit a při zisku míče vyrážet do rychlých protiútoků. Obraz hry tomu ale vůbec nenasvědčoval, neboť obě družstva zápas pojala velmi ofenzívně a s obranou si hlavu příliš nelámala. Tomu také odpovídalo množství branek, které mohla přítomná stovka diváků vidět. Naši velmi mírnou převahu z první půle jsme nakonec dotáhli do zdárného konce. Při zpětném pohledu ale musíme litovat několika neproměněných šancí včetně dvou sedmiček.

V pořadí již čtvrtému domácímu podzimnímu utkání nepřálo počasí, což se jistě odrazilo nejen na jeho úrovni, ale také na nízkém počtu branek. Mokrý a kluzský povrch smazal všechny rozdíly mezi oběma celky a od začátku bylo zřejmé, že vyhraje houževnatější tým. Začátek byl podle našich představ, když nás dvěma brankami posunul do vedení 2:0 Radim Hruška. Hosté ale nesložili zbraně a v 10. minutě svítil na světelné tabuli stav 2:2. Ještě do stavu 6:5 ( 19.

Po domácím debaklu s Droždínem jsme v zápase na hřišti Uničova chtěli vycházet z důsledné obrany, což se nám v prvních dvaceti minutách dařilo. Ještě v 18. minutě svítil na světelné tabuli stav 6 : 5 pro domácí, což pro nás bylo úspěšným počinem. Následné zbytečné vyloučení Radima Hrušky ale zlomilo náš vzdor zkušenějšímu soupeři. Domácí odskočili na 9 : 5, získali potřebný nadhled a v dalším průběhu i jednoznačnou převahu, kterou začali vyjadřovat také brankově.

Utkání s lídrem Středomoravské ligy se hrálo v Den české státnosti, tedy v den pracovního volna, což si patrně naši hráči mylně přeložili jako den, kdy na hřišti není třeba pracovat. Jak jinak si vysvětlit bezduché počínání, které až na ojedinělé vyjímky trvalo po celou dobu prvního poločasu. Tradičně dobře organizovaný soupeř si na place doslova dělal co chtěl. Vedle kvalitní defenzívy podpořené brankářem Veseckým předvedl mnoho rychlých útoků i pohledných kombinací, které dokázal s přehledem zakončovat.

Ve střelecké dostihy se proměnilo naše třetí podzimní mistrovské utkání, ke kterému jsme zajížděli do Kostelce na Hané. Ačkoli jsme na hřišti soupeře nastříleli slušných 35 branek, bodově jsme opět vyšli naprázdno. Ani přes velkou snahu jsme totiž nedokázali zlikvidovat poločasové šestibrankové manko.