1) Jak jste spokojený(á) s přístupem, výkony a umístěním vašeho družstva v první polovině premiérové handballové sezony?
Se svým družstvem jsem spokojená. Po delší době mám na starosti družstvo, které je nadšené téměř ze všeho, co na tréninku děláme. Děti se teprve seznamují s novou hrou, pravidly. Ze čtyř turnajů jen v jednom jediném utkání okusilo sladkost výhry. I přes to dětem nechybí chuť a elán do dalších tréninků. Je zajímavé sledovat, jak některé děti postupují krok za krokem dovednostmi, které budou potřebovat v klasické házené. Samozřejmě chce to čas a trpělivost.

2) Co považujete za největší rozdíl v porovnání s národní házenou?
Velikou výhodou je volnější forma házené 4 + 1, kde mají možnost hrát děti ve věku do 11 let bez registrace. Vůbec nejde o výsledky, ale o to přivést děti k házené, naučit je základním dovednostem. Myslím, že výhodu jsou i smíšená družstva. Toto vše v národní házené chybělo, v družstvech mladšího žactva hrávaly děti od 5 do 12 let a to jistě nebylo dobře.

3) Můžete vyzvednout přístup nebo výkony některého z vašich svěřenců?
Chtěla bych pochválit všechny děti, které chodí pravidelně na tréninky a jezdí na turnaje. Poděkování patří i rodičům, kteří nám pomáhají zajistit dopravu na turnaje a děti při hře povzbuzují.

4) Co čeká vaše družstvo v nejbližších měsících?
V nejbližších měsících nás čeká hodně her, ale i tvrdé práce na tréninku. Musíme zlepšit obranu a hlavně děvčata se musí naučit více se prosazovat ve hře jeden na jednoho. Někdo má dravost v sobě, někdo ji musí teprve objevit. Dále nás ještě čekají turnaje „Školní ligy“. Tam dám prostor našim mladším hráčům. Na jaře bych chtěla přihlásit samostatné družstvo mladšího minižactva (ročník 2000 a mladší).

5) Chcete něco vzkázat hráčům (hráčkám) vašeho družstva?
Hráčům a hráčkám bych chtěla vzkázat snad jen jediné: pokud se vám zdá, že jsem na vás přísná, tak jedno přísloví zní: “Těžko na cvičišti (trénink), lehko na bojišti (zápas).“

K. Bajerová, trenérka minižactva