1) Jak jste spokojený(á) s přístupem, výkony a umístěním vašeho družstva v první polovině premiérové handballové sezony?
Do handbalových soutěží jsme vstupovali bez jakýchkoliv zkušeností, ale s chutí. Od prvopočátku se potýkáme s pravidly a základními herními návyky. První herní zkušeností byl mezinárodní turnaj ve Zlíně, který naplno odhalil rozdíl mezi národní házenou a handbalem. Samozřejmě jsme ve Zlíně neuspěli, ale získali jsme mnoho nových poznatků. Bohužel jsem zaznamenal i negativní reakce některých hráček, kterým se nový sport zdál až příliš náročný.
Potěšitelná byla v průběhu léta a podzimu účast na trénincích, tréninkové nasazení a výsledky již podstatně méně. V soutěži jsme nezískali ani bod a to je zklamáním.

2) Co považujete za největší rozdíl v porovnání s národní házenou?
Národní házená není zdaleka tak náročná na fyzickou kondici, v zápasech si hráčky mohly oddechnout, což v handbalu mnohým chybí. Také je velký rozdíl v nárocích na míčovou techniku, prostorovou orientaci, neustálou koncentraci atd.

3) Můžete vyzvednout přístup nebo výkony některého z vašich svěřenců?
Z družstva zatím nechci jmenovitě vyzvedávat nikoho. V kádru jsou ale hráčky, které v národní házené nebyly až tak herně výrazné a nyní příjemně překvapily. Bohužel ale máme i opačné případy.

4) Co čeká vaše družstvo v nejbližších měsících?
Družstvo čeká zimní halová příprava, kterou využijeme ke zlepšení herního projevu. Po Novém roce bych se chtěl s družstvem zúčastnit alespoň dvou přípravných turnajů a na jaře být důstojnějším soupeřem.

5) Chcete něco vzkázat hráčům (hráčkám) vašeho družstva?
Přesto, že startujeme mimo soutěž a ve Středomoravské lize jsme poslední, apeluji na hráčky, aby trénovaly s plným nasazením a nic nevzdávaly bez boje.

L. Kuběna, trenér družstva starších žaček