Utkání s lídrem Středomoravské ligy se hrálo v Den české státnosti, tedy v den pracovního volna, což si patrně naši hráči mylně přeložili jako den, kdy na hřišti není třeba pracovat. Jak jinak si vysvětlit bezduché počínání, které až na ojedinělé vyjímky trvalo po celou dobu prvního poločasu. Tradičně dobře organizovaný soupeř si na place doslova dělal co chtěl. Vedle kvalitní defenzívy podpořené brankářem Veseckým předvedl mnoho rychlých útoků i pohledných kombinací, které dokázal s přehledem zakončovat. A protože naši hráči v poklidu přijali roli diváků, skóre narůstalo doslova závratnou rychlostí. Vlastně jen jednou v průběhu prvního poločasu to vypadalo, že bychom mohli hrát alespoň roli důstojného soupeře, to když jsme snižovali na 7 : 11. Poté jsme již definitivně sklopili hlavy, což bylo po zásluze potrestáno. V poločase jsme prohrávali o šestnáct branek! a byli zralí na ručník.
Poločasové mytí hlav mělo za cíl zmobilizovat síly, zvednout upadlou herní morálku i sebevědomí a nabudit družstvo na druhou půli. Částečně bylo i úspěšné, neboť jsme druhou třicetiminutovku prohráli již jen 12 : 16, což bylo vzhledem ke kvalitě soupeře přijatelné. Rozdíl v našem výkonu byl zejména v obranné činnosti, kdy jsme již alespoň občas dokázali zastavit soupeřovu kombinaci. S jeho rychlými útoky jsme si ale i nadále rady nevěděli a bude třeba na této činnosti výrazně zapracovat.
Ani zlepšená hra nás nakonec nezachránila od nelichotivého výprasku, na který chtě nechtě musíme co nejrychleji zapomenout.

Sestava a branky: br. Michal Sedláček, v poli Michal Zedek, Petr Simon 9, Petr Nuc 2, Marek Zubík 4, Jiří Jarolím, Lukáš Uvíra 2, Radim Hruška 3, Radek Mádr 1 a Jan Rob